78184

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno

"Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci. Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen jedna a koncem léta."

Dříve se prostě hospodařilo tak, že všude aspoň pár procent životního prostoru zabíraly všelijaké kvetoucí rostliny a plevely. Dneska jsou technické prostředky prostě dokonalejší nebo lidi citlivější na alergie či línější.
U nás dříve byla nějaká snůška v podstatě furt. Na vesnici na zahradě to začalo snůškou z ovocných stromů, kterých byly tehdy plné všechny zahrady. Z toho se přešlo na snůšku ze smetánky a po druhé polovině května na snůšku z květů z travních porostů před sečením na seno. Červen byla trochu přestávka, ale snůšku pořád držely všelijaké kvetoucí trávmíky postupně obsekávané pro píci pro třeba králíky. V červnu se občas objevovala medovice z všelijakých listnáčů, možná ovocných stromů. Ćervenec byl vyloženě lípový, ať už z květů nebo medovice a srpen byl takový "dojížděcí" , z trávy sekané na otavu, z pastvin z bílého jetele, nějaká medovice, všelijaké okrasné kytky ze skalek...
V lese to začalo lesními kytkami pod listnáči v dubnu, potom řepkou, potom v polovině května javory kleny a květy z luk , v červnu se rozjely lesní maliny a první medovice, plevely v plodinách v polích byly v květnu a červnu jen podněcovací , v červenci zase lípy, v první polovině srpna potom medovice a všelijaké srpnové květy, ostružiník a další...
Strniště u nás na severní Moravě tehdy kvetly hořčicí a ohnicí nejdřív tak na začátku září, podle toho , jestli zemědělci sklidili obilí rychle nebo jim to trvalo. Bylo to v té době dilema. Jestli počkat s krmením po polovině září a nechat včelky ještě do té doby nanosit ze strniště nějaké kilo medu nebo krmit už v srpnu a nechat jim to jako podněcování. Tehdy v zadovácích posunout krmení na tak pozdě nebyl problém ,ale pokud bylo na podzim špatné počasí, bylo to už poznat na rozvoji příští rok.

Dneska se travní porosty sekají v okolí měst, aby kvůli alergiím nekvetly, na zahradách se sekají kvůli pohodlnosti, skalky a podobné okrasné porosty jsou moc pracné, ovocné stromy taky mizí, v polích zmizely květy v polích a lukách kvůli intenzifikaci výroby, v lesích likvidují plevelné lípy a javory, medovice je nějak mnohem méně než dříve.
Jedině když někdo začne hospodařit přírodním způsobem nebo extenzívním způsobem, tak se mu na polích, loukách a pastvinách objeví zase kvetoucí rostliny. Nebo když někde vyhlásí nějakou chráněnou oblast, chráněnou skupinu skal, louku, lom a podobně....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu